CD 140 Chomutov - Karlovy Vary

V polovině šedesátých let se zrychlovalo tempo náhrady parní trakce novými trakcemi - elektrickou a moto-
rovou. Pro osobní vlaky i lehké nákladní vlaky a rychlíky na neelektrizovaných tratích bylo nutno nahradit parní
lokomotivy především řad 464.0, 354.1, 354.7 a 365.0. Ministerstvo dopravy proto objednalo univerzální čtyř-
nápravovou lokomotivu o výkonu 1500 k o nejvyšší rychlosti 100 km/h s parním vytápěním. Vzhledem k v té
době nerozhodnutému sporu o optimálním druhu přenosu výkonu, byly vyrobeny prototypy lokomotiv s obě-
ma druhy přenosu výkonu. S elektrickým T 478.1 a s hydrodynamickým T 478.2. Dva prototypy řady T 478.1
byly vyrobeny koncem roku 1964 a v roce 1966 následovala pětikusová ověřovací série. Lokomotivy se plně
osvědčily a proto ministerstvo dopravy rozhodlo o zastavení vývoje lokomotiv s hydrodynamickým přenosem
výkonu a do roku 1971 se objednalo celkem 230 kusů T 478.1 a 82lokomotiv řady T 478.2 bez PG 500.

Lokomotivy mají skříňové uspořádání se dvěma čelními kabinami strojvedoucího. Skříň lokomotiv prošla urči-
tým vývojem. Hladké plechy bočnice u prototypů byly nahrazeny od poslední lokomotivy ověřovací série ve
spodní části skříně plechy signovanými a od osmé lokomoitvy - první sériové - byla dosavadní oblá čela na-
hrazena hranatějšími, v té době modernějšími, tvary. Od třetí série lokomotiv byly signované plechy v celé
výšče bočnice. Trakční soustrojí tvoří přeplňovaný naftový motor K 6 S 310 DR, trakční generátor a 4 stejno-
směrné trakční motory uložené v rámu podvozku. Podvozky mají dvojkolí vedená kyvnými rameny a vypru-
žená šroubovými pružinami. Skříň je uložena na rámech podvozků celkem osmi závěskami. Pro vytápění
vlakových souprav je použit parní generátor PG 500. Lokomotivy řady T 478.2 (752) měly parní generátor na-
hrazen balastem.

Barevné řešení prošlo složitým vývojem. Prototypy byly barevně pojednány různě. První prototyp měl spodní
část skříně a kabinu strojvedoucího bílou, zatímco na horní části, včetně střechy, byla červeň višňová. Na po-
jezdu a rámu lokomotivy byla šeď tmavá. Druhý prototyp měl skříň a spodní část kabin strojvedoucího a po-
jezd kávově hnědý, střechu, horní část kabin strojvedoucího a rám lokomotivy žlutý, pluh a pevnou část nára-
zníků a vedení spřáhla červené a pohyblivou část nárazníků a narážecí ústrojí černé. Pro vystavení na brňe-
nském veletrhu byl tento prototyp nově barevně řešen. Střecha a úzký pruh nad rámem lokomotivy byl mo-
drý, horní část skříně a rám lokomotivy měl návěstní modř, spodní část skříně šeď sivou a pojezd světle še-
domodrý. Pohyblivá část nárazníků, pluh a vzduchové jímky byly červené a pevná část nárazníků a naráže-
cí ústrojí černé. Lokomotivy ověřovací série měly na střeše a horní části skříně i kabin červeň rumělkovou
světlou a na rámu, včetně bočního a narážecího ústrojí a podvozku šeď tmavou. Pluh byl opět červený. U
první série (do čísla 30) byly tyto barvy zachovány s tím, že kabiny byly celé šedé. Od čísla 31 byly šedé ne-
jen kabiny, ale i střecha nad nimi a spodní část skříně, zatím co horní část skříně a střecha nad ní byly višňově červené. U druhé série od čísla 093 do ukončení dodávek byla celá střecha višňově červená.

Čerpáno z MOTOROVÝCH LOKOMOTIV od Karla Sellnera. Zpracoval Michal Kuty.