CD 140 Chomutov - Karlovy Vary

Rozvoj výkonů v motorové trakci související s blížícím se ukončením parní trakce, neúspěšný rozvoj motoro-
vé lokomotivy řady T 466.1 se smíšeným elektrickým přenosem v TS Martin a očekávané ukončení výroby
lokomotiv v tomto závodě návazně na rozmach zbrojní výroby vedly v roce 1976 federální ministerstvo do-
pravy k přímé objednávce šedesátikusové série lokomotiv řady T 466.2 (742) pro Československé státní
dráhy. Tento neobvyklý postup byl možný proto, že již od roku 1970 byly provozovány prototypy lokomotiv
řady T 475.1 a později i lokomotivy řady T 448.0 pro průmysl s obdodbným uspořádáním mechanické i
trakční části. Tři po sobě následující série lokomotiv po šedesáti kusech bez závažnějších závad svědčí o
výborné konstrukci a provedení lokomotiv, které patří k nejspolehlivějším motorovým lokomotivám a celko-
vým počtem 453 dodaných lokomotiv i k nejpočetnějším. Jsou určeny pro lehkou nákladní dopravu, přetahy a posun.

Vychází z osvědčené koncepce lokomotiv ČKD s kabinou strojvedoucího (se dvěma řidičskými stanovišti)
umístěnou poblíž zadního čela lokomotivy. Rovněž pojezd lokomotivy má dlouhodobě vyzkoušenou koncepci
s dvojkolími vedenými v rámu podvozku kyvnými rameny a jednoduchým vypružením šroubovými prižinami v
rámu podvozku, na němž je uložena skřín lokomotivy prostřednictvím pryžokovových bloků. Trakční soustroj
umístěné v předním představku spolu s pomocnými stroji tvoří přeplňovaný naftový motor K 6 S 230 DR
přírubově spojený s generátorem TD 805. Pro pohon dvojkolí jsou použity trakční motory TE 005 E, od 7.
série TE 015. Pod zadním představkem jsou umístěny akumulátorové baterie. Od druhé série mají lokomo- tivy zařízení pro dvoučlenné řízení ověřované již na lokomotivách 047 a 048.

Barevné řešení lokomotiv se vyvýjelo a stále vyvíjí. První série má kapoty a kabinu strojvedoucích do výše
bočních dveří natřenou červení višňovou. Střecha a horní část kapot a kabiny, právě tak jako rám s pevnou
částí nárazníků a celý spodek lokomotivy, jsou šedé, pohyblivá část nárazníků a spřahovací ústrojí je černé
a na pluhu jsou šípovitě uspořádané červeno bílé pruhy. Zábradlí jsou pastelově šedá. Od 6. série v roce
1982 byl doplněn 30 centimetrů široký výstražný žlutý pruh na čelnice. Poslední dodávka 9. série lokomotiv v
roce 1986 již v podstatě odpovídala novému jednotnému barevnému řešení se širokým pásem ve žluté
barvě, hnědošedými horními a spodními partiemi lokomotivy a černým tažným a narážecím ústrojím. Pluh byl
ještě červeno bílý. V dnešní době se objevuje nový nátěr těchto lokomotiv v provedení dle první série odlišené
šedesáti centimetrovým bílým pruhem na čelnicích, černým tažným a narážecím ústrojím a deseticentime- trovým žluto černým šípovitě uspořádaným proužkem na pluhu lokomotivy.

Čerpáno z MOTOROVÝCH LOKOMOTIV od Karla Sellnera. Zpracoval a doplnil Michal Kuty.